Pomalu se svléká jen do punčoch a nařizuje mi lehnout si, podvědomě dávám ruce za záda, čehož využívá a chytá mi je, obě drží u zápěstí přiražené o zeď. Snažím se jí dívat do očí, ale pohled mi pořád padá na její prsa a já si jen říkám „Od kdy se ze mě stala submisivní děvka, která se sebou nechá vymrdávat? Ať žijí parchanti.“ Já už před sebou vidím jen krásný prsa, stehna, dokonalý nohy, blond vlasy a zvráceně vzrušující ženu, což mi v tuhle chvíli připadá jako nejlepší možná varianta večera. Líbá mě na hlavě, uvolňuje jednu ruku a nařizuje mi „hrej si“ přičemž mi dává hrudník před obličej a já si tuhle chvíli fakt užívám. Nevím proč, ale je líbí se mi přejíždět jazykem po bradavce a dívat se na její výraz – zavřený oči, arogantní úsměv a výraz „uděláš všechno“. Snažím se vysmeknout je...

pokračování

Prosinec 2009, Brno/Pionýrská. Ležíme na kožešině, půl metru od televize, kterou stejně nevnímame, dvě skleničky vína u sebe a já jen sleduji, co mě zase čeká. Jediná věc, kterou má oblečenou je má košile, že by mě chtěla mučit? Matně se mě snaží hladit, ale vzrušující efekt je ten tam, protože v sobě musím dusit záchvat smíchu. Kdyby tak věděla, jak strašně mě lechtá. Ale už dost hraní, teď ji hladím já, rozepínám košili a hraju si s ní, líbí se jí to. Vážně mi odtahuje ruku? Bitch, během 2s je mi jasný, o co jí jde. Tak si lehám na záda a koukám na strop. „Ty mě nechceš“ ptá se tím jejím dětinským hlasem. „hm“. Myslím, že je solidně naštvaná. Její chyba, já ji ani nechtěl, vnutila se mi.... takže si dneska zas nezašukám. I když tahle by stála za hřích, asi ještě počkám.... určitě ...

pokračování