MEZI PISOÁRY Doba temna! Doslova a do písmene. Poslední půlrok byl poznamenán neustálým pendlováním mezi prací, domovem a zprávama o Covidu. Zatímco zprávy si člověk prostě nezapne, nebo vypustí z hlavy, množství práce se ne vždy dá uplně regulovat, no a doma to někdy taky dokáže být na palici. Ale hlavně - za ten půlrok výrazně ubylo kontaktu s mojí nejlepší kámoškou. Mrzelo mě to. O to víc mě ale potěšilo, když náš první větší kontakt po dlouhé době skončil její domluvenou návštěvou u nás. Docela jsem byl zvědavej, jaký to bude po tak dlouhé odmlce. Budeme si mít co říct, bude mezi námi ještě ta jiskra? Moje obavy nakonec přebilo prosté těšení se na ni a od začátku do konce to bylo super setkání. Přijela v podvečer, sjeli jsme ke hřišti, ještě v autě jsme prohodili prvních pár vě...

pokračování

Nějaká inspirace, milí nadrženci a hlavně nadrženkyně: Mladá cácora, stříkající magor, blázen v dobrým slova smyslu s rukou často v klíně,co jí není cizí chlípnej čůrák ani macatá kunda? ... vase-videa/zlato-ty-uz-strikas-jako-dospela-zena-1186596.html ... vase-videa/tezkotonazni-macecha-1124604.html

Jak přežít v pasťáku 1. ,,No,tady to bude asi fajn´´, říkám si druhý den na dozoru v jídelněv pasťáku pro mladistvé gaunery, když kolem mě letí židle. Místní týpcizrovna řeší spory a tak se mám co ohánět. Židle naštěstí minula mě i myšlenýcíl, po pár chvatech se všechno zase sklidní. Aspoň na chvilku. Dalšídny se vyvíjejí obdobně, na nějaký naučený moudra tady člověk může v kliduzapomenout. Hlavní je udržet kázeň a klid. Místní borci jsou v rámci týhlezemě skutečně extrém a tak tu pochopitelně vládne pánský učitelský sbor. Až napár výjimek. Jednouz nich je Míša, pohledná skoročtyřicátnice. Mám to štěstí, že dozory držíms ní a vůbec si mě z počátku vzala pod svoje ochranná křídla.Postupně se bavíme o všem možném a i díky ní docela dobře zapluju do zdejšíhorežimu. Všechno beru samozřejmě...

pokračování

Jelikož se v mém životě už nahromadilo pár slušných erotických zážitků, rozhodl jsem se sepsat je do kratších povídek. Podle mě nemá smysl vzpomínat na puberťácký ochmatávačky po škole (i když měly taky svoje kouzlo) a tak první povídku věnuji své ,,první´´ skutečné ženské - Kateřině. Vlastně jsem ji tak nikdy neříkal – pro mě to byla Káťa nebo Kaťule. Byla starší, poznali jsme se na baru. Do jejích zářivých očiček jsem se zamiloval a ona zase do těch mých. Postavou byla menší, s pěknou, tak akorát, prdelkou a milejma kozičkama. Především však byla oproti mně v sexu mnohem zkušenější a tak mě do něho postupně zasvěcovala. Co se jí líbí, kde přitlačit, kde ubrat…byla trpělivá, a já se rychle učil. Dělali jsme to často a na různých místech, milovala kousání do koziček, krásně to nao...

pokračování