Po tolika měsících jsi poprvé přijel. Těch pár set kilometrů jsme zvládli překonat sotva za rok a půl. Snad to příště nebude trvat zase tak dlouho. Bylo to úžasné, uvitět tě doopravdy vystupovat, tvůj nervózní úsměv prozářil tu starou nádražní halu jako laser. Poprvé jsem tě objal, poprvé jsem mohl nenápadně přičichnout k tvému krku. Zatočila se mi hlava a srdce zaškobrtlo. Krásná procházka z nádraží, přes staré centrum, ani nevím jak byli jsme u řeky a společně kráčeli těmi místy, tolikrát jsem si to představoval a najednou je to tady. Nervózní odpoledne, strávené mixem turistického klišé a nenápadnými doteky, ukradenými si navzájem. Večer, uvolnění rutinou, kterou jsme už od rána stihli získat, taky těmi pár sklenicemi vína u večeře. Zalykám se tušením společně strávané noci. Bu...

pokračování

Je to už přes rok a půl, co se známe. Nedávno jsi mně docela překvapil. Sice si už 18 měsíců a něco každý den píšeme všechno od banalit až po naše sexy tajné povídání, svoje obavy, tužby i problémy každodenního života, ale nějak jsi mi zapomněl říct, že už jednou tak dlouho pravidelně vídáš jiného muže. Uvěřil jsem ti tehdy, brzo ráno, tu pohádku o tom, jak jsi nešťastný ve vztahu s tvou ženou, zkoušený svou nemocí a jen tajně sníš o tom, jaké by to bylo dotýkat se jiného muže. Nevěděl jsem tehdy - jak naivní jsem byl - že už jsi první doteky měl dávno za sebou. Proběhly první fotky, intimní i civilní. Tvoje hluboké hnědé oči mi učarovaly. Absence jakéhkoliv fyzického kontaktu mně však, alespoň z počátku, držela při zemi. Až po čase, kdy ti tvá žena poprvé ublížila a sdíleli jsme ...

pokračování