Vzkaz ležel na vrátnici hotelu a byl stručný: “V sobotu je v klubu zavřeno, bude se točit válečný film. Dima.” Ještě cestou po schodech (výtah opět nefungoval) jsem přemýšlel, co tím chtěl Dimitrij sdělit. Odemknul jsem pokoj, zapnul televizi, postavil si vodu na kafe a v okamžiku, kdy jsem si zalíval turka se ozval telefon. Dima. “Dali ti ten lístek ?”, zeptal se. “Dali.”, odpovídám, ”co to má znamenat ?” “A chceš si zahrát ?” “Nechápu” “Bude se točit film z okupace - Němci, gestapo, partyzánky, znáš to. Hell production. Hlavní herce si dodají, herečky dodám já a pro pár vybraných lidí z klubu jsem si vymohl nějaké menší role.” “Hele, Dimo, já jsem cizinec a nestojím o problémy, aby mne někdo poznal.” “Tak se alespoň přijď podívat, vsadím se o basu českýho piva, že jsi j...

pokračování