|
Uživatelské deníky - Velikonoce 
VELIKONOCE
Jmenuji je Petr z Mladějova a narodil jsem se přesně před padesáti lety, léta páně 1230. Malé panství kolem hrádku Mladějov, rozlehlé lesy a několik vesnic, mi dovoluje trávit bezstarostný život. Byl jsem dvacet let ženatý, ale má žena, Kateřina, před několika lety nešťastně zemřela. Ovšem kuchařka Matylda a děvečka Barbora se starají o to, aby mé lože nevychladlo a čůrák zůstával stále tvrdý. Osud mi nedopřál potomka a dědice. Jsem ale stále při síle a snad se za léta co mi na světě zbývají se možná ještě ještě syna dočkám. Nastaly Velikonoce. Poslední sníh zmizel už před dvěma týdny, tráva se zelenala a stromy rozkvetly. Teplé počasí ve mně vzbudilo chtíč a i Matylda s Barborou na tom byly stejně. Navštěvovaly mě v mé ložnici každý večer a mnohdy jsme prošoustali celou noc až do rána. Bylo velikonoční pondělí a já se probudil ve své posteli. Sám, Matylda s Barborou odešly do svých komůrek znavené už před svítáním. Chvíli jsem zvažoval, zda mám jet do vesnice na mši. Ale ne, dnešek strávím jinak. Snad bude Bohu stačit, když se k němu pomodlím večer před usnutím. Už včera jsem dal porazit mladého beránka a Matylda ho dnes určitě skvostně připraví i s chutnou nádivkou. Oblékl jsem se a došel do kuchyně. Beránek se už opékal na rožni a bylo cítit jeho vůni. Obě dívky pobíhaly všude kolem a přivítaly mě milým úsměvem. „Nepřekážejte nám, pane a běžte ke stolu. Za chvíli budeme nosit jídlo,“ smály se. Poslech jsem je. Nečekal jsem dlouho a Matylda donesla krásně propečené jehněčí. Sbíhaly se mi sliny, ale ještě před obědem jsem musel splnit jednu povinnost. „Ohněte se o stůl,“ poručil jsem dívkám. Obě na mě ochotně vyšpulily své zadky. „Abyste byly celý rok svěží a neuschly jste,“ smál jsem se. „A aby vaše kundy byly stále vlhké,“ a vytáhnul jsem z pod opasku tenký lískový prut. Matylda s Barborou si mezitím vykasaly sukně až k pasu a já chvíli se zájmem koukal na jejich holé zadnice. Jeden švih a prut dopadl na levou Matyldinu půlku. Hlasitě vykřikla a na prdeli se jí rýsoval světle červený pruh. Druhý švih. Teď bolestí zařvala Barbora. Jedna rána za druhou padala na jejich zadnice, které postupně měnily barvu z bílé na červenou. Nemohl jsem přestat. Srdceryvný křik obou dívek ve mně probouzel chtíč. Bylo jich pětadvacet? Nebo víc? Přestal jsem je počítat. Dívkám kanuly po tvářích potoky slz. Možná jsem to přece jen trochu přehnal, ale nemohl jsem se udržet. Abych jim aspoň trochu ulevil, klekl jsem si a zahrnul jejich zadnice mořem polibků. A i na dálku jsem cítil pyžmovou vůni jejich mokrého a vzrušeného pohlaví. I já byl vzrušený, v rozkroku jsem cítil tlak vztyčeného ocasu. „Lehněte si obě na stůl,“ poručil jsem. „Ochutnám, co dobrého jste uvařily.“ Opřely se o lokty, stehna doširoka rozevřené a mě naskýtal pohled na jejich rozevřené a voňavé chlupaté kundy. Odtrhl jsem kousek masa a strčil ho Matyldě hluboko do píči. Když jsem ho vytáhnul zpět, byl slizký od její šťávy. Vychutnal jsem si ho. Stejně jako další kousek ochucený Barbořiným kundím mlíčkem. Obě dívky otevřely pusy a chtěly také. A tak další a další kousky velikonočního beránka mizely v mokrých kundách a vzápětí v našich ústech. Pohled mi padl na mísu plnou natvrdo vařených vajec. Jedno jsem vzal do ruky a vzápětí zmizelo mezi vlhkými a rozevřenými Matyldinými pysky. Jen sebou slabě škubla a vyjekla. Vzal jsem druhé a i to hladce zajelo do její bezedné díry. A vzápětí i třetí vajíčko. Matylda zavřela oči, zatlačila a všechna tři vejce vyklouzly zpátky do mé dlaně. Teď mi nastavila svou píču Barbora. A i její hluboká kunda spolkla a hned na to vyplivla tři vejce. Ocas mi stál jak kůl. Ale mrdat tak roztažené díry se mi zatím nechtělo. Zasunul jsem do ní dva prsty a smočil je v její šťávičce. Přidal jsem třetí a potom i čtvrtý. Nakonec jsem sevřel pěst a postupně vnikal do její kundy. Až k děloze. Matylda měla oči i ústa doširoka otevřené a z hrdla se se jí ozýval hlasitý křik prožívané rozkoše. Druhou rukou jsem mezitím dopřával podobnou masáž Barboře, jejímu zduřelému poštěváčku. „Teď bych rád ochutnal mlíčko od svých kraviček,“ rozhodl jsem. Lehl jsem si na záda a Barbora nalehla na mě. Před ústa mi nastavila své krásné obří cecky. Bradavky měla tvrdé jak kámen a vsál jednu do pusy. Kroužil jsem jazykem kolem prsního dvorce a představoval si, jak z něj teče proud lahodného mléka. Ani druhé vemínko nezahálelo, střídal jsem je v rychlém sledu. Matylda mezitím vstala, vzala ze stolu svíci a prudce jí Barboře vrazila do píči. Chytla jí za vlasy a prudce přirážela. Já se přidal a prstem jsem jí dráždil hnědou dírku. Barbora se svíjela slastí a břichem ještě víc dráždila můj tvrdý ocas. Cítil jsem, že jsem blízko vyvrcholení. Shodil jsem ze sebe Barboru a jen co jsem vzal klacek, už stříkal. Barboře na tlusté břicho a druhá dávka do Matyldiných vlasů. Na chvíli jsme si oddychli a poté všichni tři zasedli ke stolu a dojedli chutnou jehněčí pečínku. (pokračování někdy příště) |
TOP amatéři uživatelé TOP uživatelé Více info zde
Moravskoslezský 
Jiné 
Přerov 
Ústecký Náš TIP!  |
